|
|
Serbia's accession to the EU – economic aspects of preparing for membership
Spasojević, Dunja
Srbsko je již 11 let oficiální kandidátskou zemí na členství v Evropské unii. Jako takové je povinno splnit kodaňská kritéria, aby získalo status člena. Klíčovým aspektem těchto kritérií je konkurenceschopnost potenciálních členů, která zahrnuje jejich schopnost konkurovat na vnitřním trhu EU. Proto se tato práce zaměřuje na určení faktorů konkurenceschopnosti členských států a pak i hodnocení národní konkurenceschopnosti Srbska. Empirická část představuje komparativní analýzu ukazatelů, relevantních pro toto téma, mezi Srbskem a Chorvatskem, členským státem EU, který je Srbsku historicky a geograficky nejblíže. Výzkum zahrnuje modelování a analýzu časových řad dat pokrývajících období přibližně od roku 2000. Výsledky ukazují, že Srbsko zaostává za Chorvatskem především v makroekonomických ukazatelích, jako je HDP, míra nezaměstnanosti a inflace. Pokud jde o investice do výzkumu a vývoje (VaV) a počet studentů terciárního vzdělávání, nejsou mezi dvěma zeměmi významné rozdíly. Srbsko však má před sebou ještě dlouhou cestu, aby dosáhlo průměru EU ve všech analyzovaných ukazatelích.
|
|
| |
|
|
Proč Izrael není v EU?
Houdek, Kryštof ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o potenciálním členství Izraele v EU. Hypotéza tvrdí, že Izrael i EU mají na izraelském členství zájem. Národní státy EU by však izraelskou žádost zablokovaly z vlastních ideologických zájmů. První část práce popisuje postoje izraelských politiků a veřejnosti ke vstupu do EU. Dále dokládá rozsáhlou hospodářskou, bezpečnostní i vědeckou spolupráci. Druhá část analogicky dokládá postoje evropských politiků. Poté popisuje strategický zájem EU na izraelském členství. Výzkumná otázka se ptá, proč není Izrael členem EU. Odpověď se dělí na dvě části. Jedna část analyzuje právní dokumenty EU, aby dokázala, že na legislativní úrovni nečelí izraelské členství žádným významným překážkám. Druhá část se pokouší dokázat, že na úrovni národních států existuje dostatečně silná opozice, která by takovou iniciativu kdykoli zablokovala. Práce kombinuje dva teoretické přístupy, liberalismus a neorealismus. Liberalismus argumentuje pro vzájemnou spolupráci. Neorealismus vysvětluje, proč taková spolupráce nemá šanci se naplnit. Výzkum užívá metody obsahové a diskurzivní analýzy prohlášení politiků a právních dokumentů EU, průzkumy veřejného mínění a kontextuální analýzu vývoje vzájemných vztahů.
|
|
|
Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko
Hach, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.
|
|
|
Otázka Benešových dekretů před vstupem České republiky do Evropské unie
Šimunská, Petra ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Otázka Benešových dekretů před vstupem České republiky do Evropské unie" zkoumá tzv. Benešovy dekrety jakožto překážku vstupu České republiky do EU. Práce se zabývá právními otázkami, které se týkají slučitelnosti tzv. Benešových dekretů a souvisejících zákonů s acquis communautaire. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jaké právní problémy související s Benešovými dekrety zpochybnily připravenost České republiky na vstup do EU? Metodou práce je analýza právních dokumentů a komparace právních posudků. První kapitola vymezuje pojem Benešovy dekrety a stanovuje okruh dekretů relevantních pro tuto debatu. Další kapitola se zabývá rolí Benešových dekretů v současném českém právním řádu a podmínkami pro vstup do EU a jejich plněním Českou republikou. Poslední kapitola porovnává argumenty čtyř právních posudků, které se vyjadřovaly ke slučitelnosti dekretů a souvisejících zákonů s právním řádem EU. Závěr práce shrnuje hlavní argumenty a zodpovídá výzkumnou otázku.
|
|
| |
|
|
Vstup Turecka do EU
Koláčková, Ivana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Cílem této práce je na základě Kodaňských politických a ekonomických kritérií posoudit připravenost Turecka na vstup do Evropské unie. Za tímto účelem je práce rozdělena na dvě hlavní části - politické a kulturní aspekty a ekonomická kritéria. Zvážen bude i vliv neuralgických bodů, tj. kurdské menšiny a kyperského problému.
|
|
|
Chorvatsko a jeho přístup k EU
Sobotková, Magda ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Cílem této práce je vyhodnotit polické a ekonomické předpoklady Chorvatska pro členství v Evropské unii. Práce je rozdělena na dvě části - politické aspekty přístupu Chorvatska do EU a ekonomické souvislosti. Podrobně je analyzováno plnění tzv. kodaňských kritérií stejně jako kritérií maastrichtských. Chorvatské makroekonomické údaje jsou srovnány s vybranými členskými i kandidátskými státy EU.
|
|
|
Současný stav integračního procesu EU
Buchalcevová, Zuzana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat současný stav integračního procesu Evropské unie. Nejdříve se zabývá historickým vývojem integračního procesu EU, jehož znalost napomáhá v identifikaci dnešních motivů evropské integrace. Dále se práce věnuje rámci přístupového procesu, který Unie aplikuje ve vztazích se zájemci o členství. V rámci tohoto procesu definuje kritéria, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou pro vstup do EU. V krátkosti je také charakterizována finanční pomoc vyhrazená pro kandidátské země a potenciální kandidáty. Jádrem práce je analýza přístupového procesu pěti kandidátských zemí, a to Chorvatska, Islandu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Černé Hory. Práce tedy popisuje jednotlivé země z hlediska průběhu přístupového procesu, výhledu jejich vstupu do EU a konkrétní finanční pomoci poskytované ze strany Unie. Na závěr hodnotí ekonomickou vyspělost jednotlivých kandidátských zemí a predikuje možné dopady na EU v případě jejich začlenění.
|
|
|
Komparace politických a ekonomických ukazatelů vybraných balkánských států v souvislosti se snahou o vstup do EU
Paule, Marek ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je komparace připravenosti vybraných balkánských států na členství v Evropské Unii. Budu se zabývat bývalou Jugoslávskou Republikou Makedonie, která již získala status kandidátské země v roce 2005, dále Srbskem a Černou Horu, které mají status potencionálního kandidáta. V první části práce se zaměřím na historické souvislosti, které mají vliv na současnou politickou a ekonomickou situaci. V druhé části provedu komparaci těchto balkánských států v oblasti plnění ekonomických kritérií (zejména výše HDP, tempo růstu HDP a HDP na obyvatele, nezaměstnanost, fungující tržní ekonomika) a politických kritérií (zejména dodržování lidských práv, demokratická vláda, fungující právní stát), která jsou součástí Kodaňských kritérií stanovených pro vstup do EU. Závěrem zhodnotím výsledky komparace výše uvedených ukazatelů a doporučím dobu, kdy by tyto země mohly být přijaty.
|
host ::
RSS.